Menu:

Vznik sokolstva – založení Tělocvičné jednoty SOKOL Doudleby nad Orlicí 

Dne 16.února 1862 vzniká Pražská tělocvičná jednota, později název Sokol pražský. Prvním starostou byl Jindřich Fügner, ideovým a odborným vůdcem Miroslav Tyrš. Po vzoru Sokola pražského vznikaly sokolské jednoty v dalších místech českých zemí i mezi krajany v cizině. V roce 1871 bylo již v Čechách 96 sokolských jednot, na Moravě 17, ve Vídni 1, v Krajině (Jugoslávii), na Rusi 2, v Americe 8, celkem 129 jednot. Postupně vznikaly župy a jejich sjednocením byla ustavena na sjezdu 24.března 1904 Česká obec sokolská. Od roku 1882 byly pořádány všesokolské slety: 1882, 1891, 1895, 1901, 1907, 1912, 1920, 1926, 1932, 1938, 1948. Po roce 1990, kdy bylo obnoveno sokolstvo proběhly již novodobé slety. Sokolská župa východních Čech byla založena 22.března 1885 v Hradci Králové a sdružovala 15 jednot – 1408 členů. O deset let později byla rozdělena a tak dne 10.listopadu 1895 vznikla župa Orlická. Při jejím vzniku k ní patřilo 18 jednot, rozdělených do 3 okrsků:

  1. Hradec Králové, Pražské předměstí, Nový hradec, Kukleny, Plotiště, Nechanice
  2. Třebechovice, Týniště, Holice, Borohrádek, Častolovice, Kostelec n O.
  3. Rychnov n/K., Vamberk, Vamberk, Kyšperk, Jablonné a Velká Skalice


V Kostelci n/O. byl v roce 1897 uskutečněn první župní slet a v roce 1899 druhé župní cvičení v Týništi n O.
Na valné hromadě 8.ledna 1899 byla ustanovena samostatná Tělocvičná jednota Sokol Doudleby n O., předtím zde byla jako pobočka TJ.Sokol Kostelec nad Orlicí. Jejím prvním starostou byl zvolen Jindřich Pavlát, pokladníkem Josef Hlaváček (později František Šebetka), revizor Josef Sokol, Josef Starý a další čelenové : Kubělka, Drhlík, Cihlář, Balous, Prachař. V prvním roce činnosti se konalo 64 cvičení, členové se zúčastnili župního sletu v Týništi nad Orlicí, okrskových cvičení v Holicích, Kyšperku, Pěčíně a ve Vamberku. Koncem roku 1899 měla jednota 93 členů, z toho 43 činných a 50 přispívajících.

První světová válka (1914 – 1918) značně poznamenala sokolstvo. Celá řada sokolů byla za svou účast v odboji žalářována, sokolové tvořili základ československých legií v zahraničí. V roce 1915 byla činnost ČOS zakázána.

Vznik Československé republiky 1918

Se vznikem naší republiky opět začala činnost Sokola. V roce 1920 byla reorganizací utvořena Československá obec sokolská. V roce 1924 má župa Orlická 96 jednot, 12 tělocvičen, 33 letních cvičišť, vydává se sokolský věstník a Věstník župní a jiná periodika. Na počest vzniku Československé republiky uspořádala TJ Sokol 13.dubna 1919 slavnost sázení „Lípy Svobody“. Pestrý průvod vyšel od obecního domu a odebral se na Bělisko, kde po řeči pana učitele Jana Kopsy a zaznění písně „ Lípo, lípo“ byla zasazena Lípa Svobody. Ke konci zazpívala mládež obě národní hymny.

Činovníky v tomto období byli: A.Trefný, J.Hlaváček, Kopsa, Doležal, Charvát, Látr, Kubelka, Krsek, Daňsa, V.Prachař, Sádovský, Koukalová, Starová, Trefná, a další.

V roce 1920 obecní zastupitelstvo rokovalo prvně o předání Třešňovky TJ Sokol a hned začala sbírka na stavební fond pro výstavbu sokolovny. Přispívali sokolové, místní občané, další prostředky byly získány ze zábav, svateb. Prvním rokem se sehnalo asi 36 500 korun a uložilo se na vkladní knížku. Teprve 15. března 1928 se obecní zastupitelstvo usneslo darovat tento pozemek Sokolu. Bohužel, i když jednota měla plány, rozpočet, pozemek i jistou finanční částku, cíle se nedosáhlo. Byly zde vybudovány alespoň šatny a letní cvičiště – hřiště, venkovní hrazda, doskočiště. Hřiště bylo velmi využíváno. Dokonce se zde i boxovalo. V Doudlebách byl zájmový klub „ Boxing klub“(BC) Doudleby. V zimě se trénovalo U Vorlů a v létě na Třešňovce. Vedoucí byl R.bartoš aj.Vorel (popraven nacista).

Odkud název Třešňovka

Možná si říkáte proč Třešňovka, když podél hřiště jsou vysázené lípy. Objasnit zdánlivě nevysvětlitelné nám pomohou záznamy školní kroniky, zápisy z jednání zastupitelů obce v minulosti (fond OÚ Doudleby n/O. ve Státním okresním archivu v Rychnově nad Kn.), obecní kroniky a vzpomínky pamětníků.

Nejstarší záznam k této části Doudleb je v 1.knize kroniky k roku 1888. Stroze uvádí, že na pamět čtyřicetiletého panování císaře a krále Františka Josefa byl založen třešňový sadna místě určeném pro školní tělocvičnu. Mnohem sdílnější je školní kronika, která objasňuje založení téměř na dvou stránkách drobného písma. Připomíná i zrušení roboty a žádost školních učitelů školní radě, oslavit obě výročí skutky dobrými, trvalou mající cenu v podobě založení jubilejního sadu. Iniciativě učitelů bylo vyhověno. Za účasti zástupců hraběcí rodiny, obecních hodnostářů, učitelů, školních dětí a mnohých občanů bylo přítomnými včetně vetších dětí 19.dubna slavnostně vysázeno 91 třešňových stromků. Sad byl mnohem rozlehlejší než dnešní sportoviště. Vyplívá to ze záznamu jednání v roce 1890 o stavbě nemocnice pro případ epidemií a obecního chudobince. Jak upřesňuje kronika byly stavba umístěna n“na konec Královského sadu na obecním pozemku. Je to již třetí pojmenování tohoto místa (Obecní sad, Jubilejní, Královský). Stromky obecní školky (třešně) se měly vykopat a zasadit na jiná místa místo uschlých. Dohled nad školkou byl svěřen řídicímu učiteli, prázdný prostor měla škola využívat k vyučování.

V roce 1908-1909 požádal správce školy o nové místo pro letní cvičení (dosavadní vedle Orlice bylo částečně zastavěno). Škole byl přidělen pozemek u chudobince vysázený třešněmi, což se u kronikáře školy nesetkalo pochopením, a poznamenal, že je nevhodný, neboť je znečišťován pasoucími se housaty.

Další jednání OZ o těchto pozemcích je z r.1920, kdy se také objevuje pojmenování Třešňovka, užívané zřejmě od vzniku Československé republiky. Před tímto rokem (nejspíše 1921) byly v prostoru postaveny domky čp.207 – 210. Kronika stručně zaznamenává žádost TJ Sokol o předání obecního pozemku pro postavení Sokolovny. Mnohem více se dočteme v zápisech jednání OZ. Ve třech jednáních došlo k velmi ostrým sporům, v nichž se objevily argumenty nejen proti darování, ale i proti prodeji, které mohly být míněny vážně, ale mohly mít i zástupný charakter. Nakonec se podařilo dosáhnout podmínky 2/3 většiny, předání bylo schváleno, když starosta obce vytyčil podmínky bezplatného předání Třešňovky TJ Sokol. Darovací smlouva byla ošetřena notářem v Kostelci nad Orlicí a nese datum 26. května 1922.

Avšak teprve 15.3.1928 zachycuje zápis sdělení, že TJ Sokol přejímá pozemek Třešňovka do vlastnictví. Potvrzuje splnění podmínek pro darování a předání pozemku, z nichž pro další vzhled bylo nejvýznamnější upravení chodníků podél obou ulic. Na pozemku byla postavena budova pro šatny, hřiště pro odbíjenou a přenosná kovová konstrukce pro hrazdu a kruhy s pískovištěm pro dopad cvičících. Podle podmínek bylo dřevo z pokácených třešní majetkem obce. Zachovalé třešně utrpěly velkými mrazy v r. 1929, které přežila jediná třešeň, dlouho vzdorující nájezdům klukovských her i událostem. Nacházela se přibližně v prostoru mezi současným dětským sportovištěm a hřištěm na odbíjenou. Podél pozemku byly vysázeny lípy.

Po zrušení Sokola v období 2.světové války byla část Třešňovky skladištěm prken, později místem uhelných skladů – odtud též pojmenování Uhelňák. Po obnovení Sokola v 90.letech byla vrácena sportovní činnosti.